Pojem inflace je dalším přírůstkem do našeho slovníku základních ekonomických pojmů. Setkáváme se s ní v podstatě den co den v běžném životě a pociťujeme její následky. Inflace má dopad na každého a vůbec přitom není důležité, jestli jste majitelem nemovitosti, investorem, člověkem co si spoří nebo jen dlužníkem, který splácí nějaký spotřebitelský úvěr, osobní půjčku nebo třeba hypotéku.
Co je inflace?
Z obecného hlediska je možné říct, že inflace je vlastně jev, kdy dochází ke snižování kupní síly peněz, ale rovněž nárůstu všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v dané ekonomice. S inflací dochází k oslabení skutečné/reálné hodnoty zboží a služeb, tedy je oslabena kupní síla.
V praxi to znamená, že například dnes za 1 000 korun koupíte 6 kusů zboží, ale vlivem inflace už to zítra může být jen 5 kusů zboží a třeba za rok jen 3 kusy.
V případě tržního hospodářství, se ceny služeb i zboží mohou měnit jako na houpačce. Jedny ceny rostou, další zase klesají. V rámci inflace rostou ceny celkově, nikoliv jen u jednotlivého druhu zboží či služeb.
U nás měří inflaci Český statistický úřad, přičemž veškeré informace o měření lze nalézt na jeho internetových stránkách. Pokud inflace klesne, hovoříme o dezinflaci. Když delší dobu klesá většina cen, pak se jedná o deflaci.
Druhy inflace
Pokud jde o druhy inflace, dá se říci, že se dá rozdělit do tří různých kategorií, přičemž je rozlišujeme podle výše, příčiny a také podle očekávání. Podívejme se na první dvě jmenované.
Podle výše:
- Mírná – cenová hladina roste jen v jednotkách procent. Navíc 2 % inflace je považována za zcela přirozenou. U mírné inflace není negativní stránka důsledků spotřebitelem nijak pociťována.
- Pádivá – cenová hladina roste v řádu desítek procent, přičemž dochází k tzv. poklesu důvěry u spořících produktů jednotlivých bank. U pádivé inflace totiž dochází znehodnocování úspor. Lidé investují do zlata, nemovitostí atd.
- Hyperinflace – zde je již nárůst razantní, neboť se ceny navyšují o stovky až tisíce procent. Pokud dojde ekonomika až do tohoto stavu, pak se zhroutí a nastává i nedůvěra v měnu. Ceny jsou na astronomickém maximu a jsou vydávány nové bankovky v nominální hodnotě milionů až miliard. Navíc dochází k tzv. barteru, což je vlastně směna jakéhokoliv zboží za jiné zboží.
Podle příčiny:
- Poptávková – když rostou příjmy rychleji, než výroba zvládá, zvyšuje se poptávka po zboží, díky čemuž rostou ceny.
- Nabídková – při růstu vstupních nákladů (např. cena energií), výrobky zdražují a dochází k inflaci taženou nabídkou.
- Setrvačná – pokud je inflace stabilní, chtějí zaměstnanci meziroční nárůst jejich mezd nejméně o hodnotu inflace, když to zaměstnavatel splní, míra inflace se nemění.
Co je míra inflace?
Samotný vývoj inflace je vyjádřen procenty, tehdy se jedná o míru inflace. Ta je vyjadřována tzv. cenovými indexy. Pro tyto účely se nejčastěji používá indexu spotřebitelských cen. Tedy ten, který má za úkol sledovat pohyb a změnu u cen v rámci spotřebního koše.
Inflace v ČR
Podle měření Českého statistického úřadu byla průměrná míra inflace za rok 2021 3,8 %, tedy o 0,6 vyšší než v předchozím roce. Zároveň to byla nejvyšší průměrná roční hodnota od roku 2008. Pokud jde o zvýšení cen úhrnem, tak u služeb to bylo o 4,4 % a u z boží o 3,5 %.
Opak inflace
Opakem inflace je tzv. deflace, což je naopak zvýšení kupní síly peněz, případně rovněž pokles všeobecné cenové hladiny zboží a služeb. Když uvedeme příklad z praxe, tak se sníží cena statků, takže například 1 litr mléka stojí momentálně 21 Kč, ale jakmile se zvětší kupní síla peněz, bude třeba jen za 15 korun.
Příčiny inflace
Mohou být na stranách nabídky i poptávky. U inflace tažené poptávku chtějí lidé stále více nakupovat, čímž docílí zvýšení cen a následně i vyšších mezd. Oproti tomu inflace tažená nabídkou je výsledkem zdražení nákladů pro filmy a tím se zvyšují ceny služeb i zboží.
Cílování inflace
Jedná se o režim měnové politiky, který je uplatňován Českou národní bankou a to již od roku 1998. Tímto režimem dochází k přímému zacílení na cenovou stabilitu. Tento postup musí ČNB předem oznámit.
Zdroje: www.wikipedia.org, www.cnb.cz, www.ecb.europa.eu
Jak se vám líbí tento článek? Pomohl vám?
