Česko je vyhlášeným národem pivařů, pivo je neodmyslitelně spjato s českou kulturou, neobejde se bez něho posezení s rodinou ani s přáteli. Pivo je náboj s bohatou historií, první zmínky pochází z oblasti Mezopotámie, za vynálezce piva jsou považováni Sumerové.
V našich končinách nebylo pivo zpočátku příliš populární, přednost se dávalo spíše vínu a oblíbená byla i medovina. Větší oblibě se pivo těšilo ve středověku, kdy vznikaly první klášterní pivovary. Nejstarší je Břevnovský klášterní pivovar, který byl založen v roce 993. Pivo se však vařilo i v královských městech a důležitý byl pro pivo rok 1516, kdy byl v Bavorsku vydaný zákon o čistotě piva. Na ten se pivovary odkazují dodnes. V zákonu mimo jiné stojí, že pivo může být vyrobeno pouze z vody, chmelu a ječmene. Dalším významným rokem byl rok 1842, kdy Josef Groll uvařil vůbec první pivo plzeňského typu. České pivovarnictví zažilo obrovský boom v první polovině 19. století, v tomto období vznikaly měšťanské, soukromé i akciové pivovary.
Charakteristika
Pivo je kvašený alkoholický nápoj, který se vyrábí kvašením a vařením škrobů z obilných zrn. Nejčastěji se při výrobě piva používá sladový ječmen, ale pivo může být uvařeno také z pšenice, ovse, rýže či kukuřice. Moderní piva jsou vařena s chmelem, který jim dodává typickou hořkost, místo chmele se však může přidávat ovoce, byliny nebo gruit. Další složky pak ovlivňují nejen příchuť, ale působí i jako stabilizační a konzervační činidlo.
Pivo se řadí mezi nápoje s menším množstvím alkoholu, kromě jiných látek obsahuje i poměrně velké množství vody a jedná se tedy o velmi zavodňující nápoj. V pivu jsou dále obsaženy rychlé kalorie v podobě sacharidů, bílkoviny, minerální látky, oxid uhličitý, vitamíny, draslík, sodík, hořčík, křemík, fosfor, vápník a zapomenout nesmíme ani na vitamíny skupiny B či kyselinu listovou.
- Voda – tvoří až 93% hmotnosti piva. Voda, v které jsou obsaženy rozpuštěné minerály, mají vliv na výslednou chuť piva. Záleží na tom, jaké vlastnosti má voda v konkrétním regionu. Například v plzeňském kraji je měkká voda, která je ideální při vaření světlého ležáku, tedy piva plzeňského typu.
- Slad – je složka, která má velký vliv na chuť a sílu piva. Nejběžnějším typem škrobu je sladové obilí, které se namáčí ve vodě a nechá se do doby, než začne klíčit. Toto částečně naklíčené zrno se usuší v sušárně. Sladováním vznikají enzymy, které škroby přemění na zkvasitelné cukry. Slady jsou vyráběny v různých barvách, vše souvisí s dobou a teplotou pražení.
- Chmel – chmel se používá k ochucení piva. Chmel pivu dodá hořkou chuť. Hořkost piva se měří na stupnici jednotek hořkosti. Kyselost chmele pak působí jako konzervant.
- Kvasinky – mikroorganismy, které ovlivňují kvašení piva. Kvasinky metabolizují cukry, které pochází z obilí, tak vzniká oxid uhličitý a alkohol. Kvasinky nemají vliv pouze a kvašení, ale i na chuť a charakter piva.
- Čiřidla – pro zjemnění se do piva přidávají čiřidla, které se srážejí společně s pevnými látkami. Díky čiřidlům je pivo čisté a světlé.
Typy
Pivo se rozděluje na několik typů podle několika různých hledisek. Nejdůležitějším hlediskem je pivní styl, barva a stupňovitost.
Stupňovitost – udává se v EPM nebo Blg stupnici. V obou případech udává stupňovitost obsah extraktivních látek obsažených v mladině. Jedná se především o zkvasitelné a nezkvasitelné cukry. Ze zkvasitelných cukrů vzniká alkohol. Dle stupňovitosti se pivo dělí na 10°, 12° a jiná. Čím více extraktivních látek pivo obsahuje, tím plnější je jeho chuť. Stupňovitost pak přímo ovlivňuje obsah alkoholu.
Dle stupňovitosti se v Česku pivo rozděluje na stolní, výčepní, ležák, speciální a jiné pivo.
- Ležák – je označení pro spodně kvašené pivo. Po kvašení pivo měsíc odpočívá, právě odtud získalo své označení. Stupňovitost ležáků je většinou v rozmezí 8 – 17°. U nás je nejoblíbenější plzeňský ležák, vyzkoušet můžete ležák vídeňský i německý.
- Výčepní pivo – toto pivo je určené ke konzumaci v restauracích, je tedy určené pro tank nebo sud. Stupňovitost je v rozmezí 8 – 10°.
- Speciální piva – pod tímto označením najdete exkluzivní, velmi často zahraniční piva. Tato piva se vaří netradičním způsobem a typická je pro ně vyšší cena. Mezi nejznámější patří piva Ale, Stout a Weissbier.
- Weissbier – odrůda pšeničného piva, vyráběného v oblasti Bavorska. Je charakteristické svým bělavým odstínem a jemnou vanilkovou příchutí.
- Stout – tmavé pivo vyrobené z praženého sladu, pro které je typická hustá pěna a tmavá barva.
- Ale – vysokostupňové silnější pivo.
- Radler – oblíbená ochucená ovocná piva.
- Nealkoholická piva – velmi oblíbená jsou i nealkoholická piva, která obsahují stopové množství alkoholu, obvykle se mluví o 0,5 %.
Barva
Pivo se liší i svojí barvou. V základu se pivo dělí na tmavé, polotmavé, světlé a řezané pivo.
- Polotmavé a tmavé pivo – je vařeno z tmavých nebo barevných sladů.
- Světlé pivo – pivo vařené většinou ze světlejších sladů.
- Řezané pivo – je pivo míchané z tmavých i světlých piv.
Obsah alkoholu
Pivo může obsahovat 0,5 – 20 % alkoholu, v českém pivě je nejčastěji obsaženo 4 – 6% alkoholu. V nealkoholickém pivu může být obsaženo 0,5% alkoholu, 8° pivo obsahuje 4,5% alkoholu. V 10° pivu je obsaženo rovněž 4,5% alkoholu, v 11° pak 4,8% alkoholu a ve 12° je obsaženo 5,3% alkoholu.
Distribuce
Pivo se běžně distribuuje v lahvích nebo plechovkách. Vychutnat si pochopitelně můžete i točené pivo. Pro to si však musíte zajít do restaurace nebo baru. Doma si pivo načepujete pomocí výčepního zařízení.
- Čepované pivo – pivo je ze sudu čepováno pomocí výčepního zařízení. Sud je nejprve natlakovaný oxidem uhličitým, který tekutinu přivede až ke kohoutku. Některá piva se podávají se směsí oxidu uhličitého a dusíku, která vytvoří jemné bublinky v podobě husté pěny.
- Balené pivo – je stáčeno do skleněných nebo PET lahví či plechovek.
Značka
V našich končinách patří k nejoblíbenějším piva Plzeňský Prazdroj, Radegast, Bernard, Pivovar Svijany, Birell, Budějovický budvar, nebo Proud. Značek piva je však pochopitelně mnohem více. Ochutnat můžete piva nejenom tuzemských, ale i zahraničních výrobců.
Cena
Na cenu má vliv nejen značka, ale i množství piva v lahvi. Nejčastěji se pivo prodává v balení po 0,5 litru. Cena lahve se může pohybovat v rozmezí 15 – 70 Kč. Ve většině případů si však z obchodu odnesete větší balení. Pivo může být baleno po 4 – 20 kusech. V tomto případě se cena pohybuje od 120 – 560 Kč, ale i více Kč.
Otázky a odpovědi
Je pivo vhodný nápoj k tišení žízně?
Pivo je možné používat jako nápoj tišící žízeň. Pivo má však také mnoho zdravotních benefitů. Hořké chmelové látky, které pivo obsahuje, stimulují tvorbu trávicích enzymů a urychlí metabolismus tuků. Dle švédských vědců může pivo ochránit srdce. Aby bylo pivo pro vaše zdraví prospěšné, měli byste ho konzumovat v přiměřeném množství. V opačném případě vám bude pivo spíše škodit.
Za jak dlouhou dobu je lidský organismus schopný pivo odbourat?
Doba, za kterou je lidský organismus schopen pivo odbourat je velmi individuální. Vše záleží na zdravotním stavu, hmotnosti, pohlaví, stupni únavy nebo jiných faktorech. Proto není možné dobu přesně odhadnout. Orientačně se uvádí, že 10° pivo je organismus 80 kg vážícího muže schopen odbourat za dobu 2 hodin a 10 minut. 60 kg žena bude na odbourání alkoholu potřebovat asi 3 hodiny a 50 minut. 12° pivo bude stejně vážící muž odbourávat 2 hodiny a 50 minut, žena pak 4 hodiny a 30 minut.
Jaká by měla být teplota piva?
Teplota nápoje má zásadní vliv na zážitek konzumenta. Více vychlazené pivo bude především osvěžujícím nápojem, který dokáže zahnat žízeň. Při pití teplejšího piva můžete objevit celou škálu chutí. Většina konzumentů dává přednost vychlazenému pivo. Ideální teplota je 7°C, tato teplota se doporučuje u světlých ležáků. Teplota 8°C je ideální pro Berliner Weisse a jiná pšeničná piva. Tmavý ležák nebo německé pšeničné pivo byste měli konzumovat při teplotě 9°C. Britská a belgická piva se konzumují při teplotě 13°C. A silná tmavá piva mohou mít teplotu 15,5°C.
Závěr
Na světě se vyrábí mnoho druhů piv, kategorizace piva se tak nejvíce liší právě zemí původu. V základu se piva dělí na ležáky a Ale typy. Tato piva se liší typem použitých kvasinek i teplotou kvašení. Ležáky spadají mezi spodně kvašená piva, vyznačují se sladovou vůní a chutí, bohatou pěnou a hořkým chmelovým aroma.
V kategorií ležáku najdete především světlý, ale i polotmavý a tmavý ležák. Svrchně kvašená piva vznikají při vyšší teplotě, díky tomu mají svěžejší chuť a nižší plnost. Do této kategorie patří oblíbený Stout, Ale a Porter. Piva se dále děli podle barvy, světlá piva se připravují ze světlého sladu, typická je pro ně hořkost. Tmavá piva jsou připravována z tmavého sladu a vyznačují se nasládlou chutí. Polotmavá piva vznikají smícháním tmavého a světlého sladu, pro pšeničné pivo je typický světlá barva, ovocná vůně a nakyslá chuť. Dle stupňovitosti se pivo označuje na 10°, 12° a jiná. Stupňovitost označuje sílu pivo, nemá vliv na procent alkoholu.
Piva můžete nakoupit v e-shopu: Alkohol.cz
Podobné články, co by vás mohly zajímat
Zdroje: www.wikipedia.org, www.alza.cz
Jak se vám líbí tento článek? Pomohl vám?
